Středa, 18. října 2017.

Jára Cimrman: Posilování nenávisti k potkanům

Úryvek ze semináře Cimrman pedagog přednesený Petrem Bruknerem

Posilování nenávisti k potkanům

Kdo z vás si přátelé vzpomíná na Cimrmanův čakovický prak, o němž se v jednom z našich seminářů hovoří, tomu je cimrmanova metoda posilování nenávisti k potkanům velice blízká. Posilování nenávisti k potkanům považoval mistr za jeden z nejvážnějších úkolů školy. Tato idea měla prostupovat všechny předměty, zvláště pak matematiku.

Proč právě matematiku?

V našich školách sčítají žáci pytle obilí a násobí je počtem družstevníků a to vše v bláhové naději tvůrců učebnic, že tyto pojmy pak proniknou snáze k dětskému srdci. Cimrman naproti tomu dobře věděl, jak žáci matematiku nenávidí a jak se tato nenávist přenáší i na pojmy s nimiž příklad pracuje. A proto dával dětem příklady zcela jiné.

Nyní malá ukázka z jeho početnice pro třetí třídu:

Jirka dostal od maminky k svátku osm potkanů. Dva dal mladšímu bratříčkovi a o jednoho se rozdělil s kamarádem. Kolik celých potkanů Jirkovi zbylo?

Výsledky Cimrmanova posilování nenávisti k potkanům se také brzy dostavily. Obyvatelstvo pořádalo na potkany doslova hony, zvířata byla po stovkách vybíjena a brzy věděli v Haliči jen nejstarší pamětníci, co to potkan je. Pro ilustraci uveďme výsledky ankety, kterou Cimrman v roce 1908 uskutečnil mezi všemi dvanácti žáky své školy ve Struku. Tak sedm se jich domnívalo, že potkan je člověk oblečený do tkané látky, tedy "potkán". Čtyři z nich napsali: "potkan hlinitý se přikládal na pohmožděniny" a pouze jediný žák se pravému významu slova potkan alespoň přiblížil, pokládaje potkana za temnou postavu ruských bylin.

Děkuji za pozornost.

Odkaz:


Cifrikova matematika - Jára Cimrman
© Cifrik C., 2001–2017
Zpět na menu

Banner poskytovatele internetového prostoru:

Reklamní odkazy: PIKOMAT v Praze  |  Specialista na Posázaví

Citát: Je totiž zcela přirozené, že ten, kdo se nese nebo veze, nedává pozor na cestu, kdežto ten, kdo má sám jíti, rozhlíží se, tu aby neupadl, tu aby nezbloudil. (J.A. Komenský)