Vzkazy, návštěvní kniha

ahojasd asdasdasdas asd asds

Ahoj s těmito příklady si nevím rady. Jde o příklady ze statistiky.
V určité vesnici pokud hoří oheň, tak v 0,5 % případů se jedná o požár, kdežto v 99,5 % případů se jedná o neškodný táborák. U neškodných táboráků se vyskytuje hustý kouř v 10 % případů, u požárů v 95 % případů. Vidíte u sousedů hustý kouř. Jaká je pravděpodobnost, že se jedná o požár?

V Mléčné dráze exploduje supernova přibližně jednou za 50 let. Jaká je pravděpodobnost, že člověk žijící 80 let, spatří tento úkaz aspoň jednou?

Předem děkuji.

Ahoj, výhodu kasina a výherní poměr např. u Rulety spočítá i malé dítě. Pokud je tedy celkem 144 kombinaci, z toho výherních polí je 15; 25; 30 a 40, je výherní poměr 8:1; 4:1; 3:1 a 2:1 a výhoda pro kasino je 6,25%; 13,194%; 16,67% a 16,67%.

Aby se tato výhoda snížila, jsou vždy 2 čísla vyplácena vyšším poměrem (13+2; 23+2; 28+2; a 38+2). A já potřebuji ke každé sázce zjistit, jak by tento výherní poměr musel být vysoký, aby byla zachována nejnižší možná výhoda kasina a v jaké výši by poté byla. Dokázal by mi to, prosím, někdo spočítat? Děkuji

Dobrý den, žadam velmi silně vas o pomoc.
Vyšetřete vzájemnou polohu dvou objektů:
p: 3x-2y-13z-12=0
x+y+z+1=0
q: 3x+2y-15z+2=0
4y-2z+10=0

Dobrý den, žadam velmi silně vas o pomoc.
Vyšetřete vzájemnou polohu dvou objektů:
p: 3x−2y−13z−12 = 0
x+y+z+ 1 = 0
q: 3x+ 2y−15z+ 2 = 0
4y−2z+ 10 = 0

odkaz na zadani

Prosim - o postup abych vse mohla vysvetlit dceri. Dekuji

dnes vůbec nefunguje solitaire, to mě moc mrzí...

Dobrý den
Jsem studentem 1. ročníku průmyslové školy.
Pan učitel nám zadal několik úkolů. Úkoly jsou na danou látku, kterou jsme ještě nebrali v matice a ve fyzice (ve fyzice jsme brali jenom částečně, ale ne vše). Zkoušel jsem vše možný, abych ty příklady vypočítal, ale nešlo to. Proto vás prosím o pomoc.

Příklady:
1. Auto o hmotnosti m = 2,5 t se rozjíždí z klidu se zrychlením a = 2 m.s-2 do svahu se sklonem a = 30°, přičemž ujede dráhu s = 400 m. Určete mechanickou práci, kterou vykoná motor auta, případně odhadněte jeho průměrný výkon. Odporové síly neuvažujte.

2. Důlní vozík o hmotnosti m = 200 kg sjíždí vlastní tíhou ze svahu se sklonem a = 30°, přičemž působí odporová síla. Dole dojde k pružnému odrazu od stěny s nárazníky a vozík začne stoupat zpátky nahoru. Určete velikost odporové síly za předpokladu, že vozík vystoupá do třetiny výšky svahu, z nějž sjel. (Pozor! Nejde o prosté smykové tření; vozík má kolečka!)

3. Na ocelovém drátu, který snese zatížení Fmax = 3000 N, je zavěšeno těleso o hmotnosti m = 200 kg. Určete největší úhel a, o který můžeme drát s tělesem vychýlit z rovnovážné polohy, aby se při zpětném pohybu nepřetrhl.

4. Koule o hmotnosti m1 pohybující se rychlostí v0 narazí čelně do koule o hmotnosti m2, která je v klidu. Zjistěte, při jakém poměru obou hmotností x = m2/m1 budou mít rychlosti obou koulí po srážce stejnou velikost v, a určete poměr rychlostí y = v/v0. Srážku považujte za dokonale pružnou.

Potreboval bych pomoc s matematikou.

Extremne tazky priklad
Dokazat matematickou indukciou
Ak x+1/x je cele tak dokaz ze
(x^n)+(1/(x^n)) je tiez cele

Dobrý den, žádám o radu, kterou statistickou metodu vybrat.

Mám skupinu 48 pacientek, ke stanovení klinické diagnoza jsem použil 2 metody. Mají výrazně odlišnou úspěšnost, např. v 1 parametru 92 vs 52%.

z důvodu publikace to potřebuji uvést i ve statistických výsledcích, ale nevím kterou metodu statistiky mám použít

Díky Vlasy.

sorry - změna!! 1) AB, 2) k(A, v=7,5) 3) z B tečnu ke kružnici k, 4) z S kružnici s poloměrem těžnice -> průsečík tečny a kružnice k je C

S střed strany AB, A´pata výšky z A. Sestroj trojúhelník ASA´(sss) a pak doraž trojúh. ABC.

(12-x)*(5-x)=12*5 => x=2 => vzdálenost x/2=1

Kolik je přesně na 10000 DM π÷e.

Rovnice 4arctag-arcotg=p, xeR
kde p je reálný parametr
Jaké musí být p, aby rovnice platila?
a) p<0
b) peR
c) pe[-3pi,2pi]
d) pe[-pi,pi]
e) pe[-2pi,2pi]

U funkce y=x3/(x2 + 1)
slovy x na třetí děleno (x na druhou + 1)
určete 1. průsečík s osami
2.body nespojitosti
3.asymptoty
4.konvexnost,ko - nkávnost
5. - definiční obory
6.sudost,lichost
7.monotonost funkce.
Děkuji

znáte někdo řešení úlohy č. 13 z Matematiky + jaro 2018 ? ( V balíčku zbylo 6 karet po dvou od každé barvy....). Nemohu se dobrat jimi uváděného výsledku. Díky za pomoc.

Ahoj, mám rozsah, že od 100 do 86 % bodů z testu je známka 1. Pokud mi vyjde 91% jak zjsjtim znamku n a dvě desetinná místa? Díky

Ahoj, mám menší problém s formalizací důkazu:

Příklad - Nechť A,B jsou matice z T(n,n), potom matice A,B jsou obě regulární právě tehdy, když matice AB a BA jsou obě regulární. Dokažte.

Postupoval jsem tedy takto:
Regulární matici definujeme jako takovou, která má nenulový determinant.
Determinant A = a11*a22*a33*...*ann -> determinant je vynásobením všech prvků hlavní diagonály. čísla jsou indexy.

Podle definice maticového násobení tedy ((AB)nn := (sum from l=1 to n; Anl*Bln)) n a l jsou indexy.
Takže i pro matici AB i BA musí platit, že pokud by A nebo B nebyly regulární, po vynásobení můžou vzniknout v hlavní diagonále nuly, tj determinant matice AB nebo BA by v sobě měl nulu
det AB = ab11*ab22*ab33*...*0*...*abnn -> kvůli čemuž by samotný determinant byl nulový a matice by nebyla regulární.

Pokud jsem někde udělal chybu, prosím, opravte mne. Pokud ne, jak by šel takovýto důkaz formalizovat?
Předem díky za odpovědi :)